“Hej, babe, great ass!”

To si ze mě děláš srandu, negre jeden debilní! Můj zadek ti může bejt úplně šumák! Ty jako očekáváš, že si sednu na prdel z tvého něžného oslovení? Tak to fakt sorry, jestli to takhle funguje v ghetu, tak na mě a tady ne.

“Hej, babe!

Neumim anglicky, debile.

“Hej, beauty! Wait! I´m speaking with you. Wait!”

Tak a dost! “Hej, beast, but I´m not speaking with you. You can come back to your friends and find some other victom.”

“Woooow. You are great, you know whats life about. You didn’t have a black cock yet, hmm?”

Co je na mě zvláštního, že přitahuji magory všech stupňů magorovitosti?

“No, I have now one great big black cock. His name is Tony, is from Jamajca, he is 2 meters tall and really big. I´m seeing him in 5 minutes on Náměstí Míru – do you want to meet him?”

Čelem vzad a mizí, přesně jak jsem čekala. Kdyby neodešel, nevim co bych dělala… Asi volala o pomoc. Mezi všema těma cizincema a černochama tady? Václavák ve tři v noci a v sedm večer není evidentně tak rozdílnej jak jsem si myslela…

Aha, tak Tony se mi hodí. Na to abych malý černochy zastrašovala „svým velkym“ černochem. Prej, že neumim lhát, pcha. Nikoho za pět minut nepotkávám. A už vůbec ne Tonyho, kterýmu nezvedám telefon a neodepisuju na zprávy. Proč? Protože je černej. Jo, je černej jak bota, ale já potřebovala dvě rande, abych zjistila, že je černej. Respektive. Zjistila jsem, že to je nejlepší chlap co jsem potkala za moc dlouhou dobu. A jak mi velí moje paranoia a zvrácená přirozenost – mizim. A není nic jednoduššího než se vymluvit, na to že je černej. Kdyby nebyl, tak by mi vadilo jakou vůni používá, že je blonďák, že je nebo není Čech, že má nebo nemá mobil… Tony je černej. Výmluva je nasnadě.

Chlapům totiž není radno věřit – všechny mé zkušenosti to potvrzují. A tenhle chlap by to nepotvrdil. Nemůžu si dovolit, aby mi něco narušilo můj stabilní svět. Zemětřesení člověk nevyhledává, že?

Reklamy