Když má něco v názvu slovo jóga, tak mi je srdečně jedno s jakými jinými slovy je jóga spojená. Je to jóga, a klidně může být i power nebo ball. Je to jóga, takže očekávám soustředení se na dech, vizualizování si barevných koulí opouštějících mé tělo, eventuálně splývajících s mým tělem, koncentrované ležení a opatrné sezení. Pár pozic, ze kterých se mi zamotají ruce i hlava, ale hlavně to dýchání a následná nirvána mé mysli. Ten fantastický pocit, kdy skutečně přestanu myslet a mám blažený pocit jako dítě co poprvé ochutnalo zmrzlinu, nebo jako dospělec na kolotoči. Koncentrovaný klid, snad i štěstí. Nijak zářivé štěstí, ale štěstí tiché, mírné, uklidňující, kolébající a mazlivé. Harmonie těla, dechu a uklidněné mysli. Pocit mírně znavených svalů, ale odpočatých. Miluji pozici kobry nebo luku, když v ní jsem dostatečně dlouho a soustředím se na dech, tak skutečně cítím, jak mě opouští bolest fyzická, starosti psychické i materiální. Jóga je prostě hramonie a nirvána.

           Když jdu na jógu, rozhodně neočekávám pobízení a hecování: „a ještě jednou osm, a vydržím, vydržím, to budou zadečky do plavek“!

Reklamy