Kdybych to znenadání byla já, rozhodně bych si neztěžovala… Už jenom kvůli většim penězům, co si budeme nalhávat – co jinýho by mělo motivovat davy, dělat víc práce, nemít vlastně volnej čas a vůbec? Víc peněz a pocit, že si můžu lochtat ego, že jsem „někdo“, že jsem „důležitá“, že mě podřízení „musí poslouchat“. Podřízení, to slovo se hodí k onanii! Těžko říct, co je větší tahoun pro mě… Peníze. Ego. Nevim. Peníze by mi zajistily možnost Budapeště kdykoli si zamanu. A ne jenom Budapeště, samozřejmě. Vlasy by mi barvila kadeřnice, měla bych auto, víc kabelek, bot a sáček… Tohle mi vlastně stačí. Jsem nenáročná. Ovšem s jídlem roste chuť – sáčka a šatičky by postupně byly dražší a dražší. Přece jenom – sekáč má styl jenom když doplňuje značky. Pak je to teprve originální! Kecy, kecy… Chtěla bych větší byt, a na Vinohradech. Radši rovnou dům, krásnou vilu na Vinohradech schovanou v zahradě!. S paní na úklid, ať mám čas na seriály a divadýlka a dlouhý koupele v konopno-mořsko-solný vaně. A vlastní saunu před spaním! A vinotéku bych si luxusně zařídila! Hezky ve sklepě a s hromadou sladkých a polosladkých pečlivě vybraných vín. A portský! A doutníčky, který bych kouřila u vlastního kulečníkovýho stolu! Sakra, měla bych být manželka milionáře! Ne manželka, dcera. Jako manželka bych nemohla pracovat a courat po nocích a nosit ty sekáčový stylový doplňky. I když – všechno je věc domluvy, že? Třeba kdybych potkala nějakýho extra blbýho a manipulovatelnýho… Jo, jasně, já se svou neschopností donutit chlapa za mě zaplatit kafe bych ovládla člověka, kterej je zvyklej, že mu ne neřekl nikdo už pár (desítek) let…

        Snění je super, ale pravděpodobnost, že budu mít vilu na Vinohradech s kuchařkou a služebnou je ještě menší než že se stanu slavnou zpěvačkou. A to že tahle představa je totálně mimo =D

Reklamy