Jasně, moje trampské dospívání a má vrozená neschopnost koketérie tomu určitě nepomůže. Ale pokud tvůj poměr boků a ramen je asi tak 1:3,5 tak celkem neovlivnitelně očekávám testosteron v tom významu, který stale hledám. A domluva v duchu “dělej si co chceš” tyhle představy totálně míjí.

         Stan povezu sama, budu ho stavět sama (respektive budu muset někoho poprosit o pomoc asi…, ale kdo ví, třeba jsem fakt totálně samostatná), pátek budu pařit sama, v sobotu možná přijedete, nebo možná trochu později, otázka je jestli vůbec; pak budu pařit a poslouchat písničky zase sama, protože rap není moje parketa a nebudu na čas žrát hamburgery, protože prostě nechci. Pak budu mít ve stanu cizí pár a tebe. Když vás poprosim, tak mi možná i pomůžete ho složit – to by bylo fakt milý…

         Chlapče, dobře se na tebe kouká, ale I to se časem okouká … Já jsem leader a ty se chlubíš tim, že jsi follower a že v organizaci akce kam jsi mě pozval nejsi nijak činnej? To jako fakt? Ať mi někdo ještě někdy tvrdí, že chlapi nevymřeli… Penisů a namachrovanejch kup svalů je hromada, ale vědět co je to být chlap – to je už dávno ztracený…

         Nebo jsem já zapomněla jak být ženou? A v tom to vězí?

Reklamy