Globální oteplování je velké téma. Celý svět se ho bojí, jenom náš nevěřící Vašík I. čeká na důkazy větší než jaké už pozorujeme…

            Letošní jaro bylo skutečně… Originálně pojaté. V dubnu se dalo opalovat, v květnu nasněžilo. Každé ráno se problém ´co na sebe´ stával komplikovanějším než kdy jindy. Muselo se počítat s deštěm, sněhem, mrazem i tropy. Všechno se dá řešit nějakým vrstvením. V případě zimy, zůstanou všechny čtyři svetříky na mém těle. V případě tepla půjdou svetříky do kabelky. V případě deště nahodim kapucu, jinak šusťákovka řeší i vítr. Silonky se taky dají sundat, kdyby náhodou. Co se ale skutečný problém v tomhle bezčasí, jsou boty. Ráno člověk v jedněch odejde, tráví v nich celý den a vyzuje je až večer zpátky doma.

            Sníh v květnu, poté co v dubnu už ženy uklidily zimní obutí a natěšeně vyndaly boty páskové, je tedy možné pozorovat ideálně na přestupu metra hotovou přehlídku bot. Lodičky s plnou i otevřenou špičkou jsou předbíhány různobarevnými balerínami, sem tam se mihnou sandály nebo páskové podpatky, celou plejádu ležérně míjí zimní kozačky nebo válenky. Ovšem zlatým hřebem plejády byly bezpochyby květované holínky s podpatkem…

Advertisements