Každému doporučuju darovat krev ze sobeckých pohnutek a téměř každý na mě potom hledí jako by mi na hlavě rostl penis a na něm tykadlo. Já ale vím, co říkám!

                Už, mým tatínkem tolik opěvovaný, středověk věděl o prospěšnosti pouštění žilou, a po zkušenosti několika regulovaných puštění žilou s tím jenom souhlasím. Tělo si odpočine, zregeneruje, organismus se posílí, prodělá – dnes tolik moderní – detox. Moje pleť, která neslyšela o tom, že akné je průvodním jevem puberty, se mírně pročistí; nehty i vlasy si na chvíli dají pauzu s třepením. Ale hlavně – opravdu cítím úlevu a tělo jak si odpočine, oddychne a uleví si.

                Dalším neopomenutelným bonusem je ze zákona danej den volna takříkajíc navíc. Přesto, že jsem asi dvakrát šla dát krev cíleně proto, že si tim prodloužim víkend / můžu zajít na festival filmu nebo divadla / eventuálně můžu vyřídit pochůzky, který už dva měsíce odkládám a nestíhám; obecně miluju ten volný den, kdy bez výčitek svědomí nic nedělám. Jakožto šťastný jedinec, kterému i přes nízký tlak (nebo právě díky němu) nevadí, že ho odpumpujou o půl litru, který netrpí závratěmi, nevolnostmi a jinými nepříjemnými průvodními jevy si můžu po odběru užít hodinovou snídani s kafíčkem a časopisem, dopoledne v poloprázdné knihovně, procházku centrem nebo po Petříně a odpoledne spánku u filmu nebo rovnou spánku. Žádné výčitky, jenom těžká pohoda okořeněná o dobrý pocit ze sebe sama.

                Často slyším otázky na odečet odběru z daní. To jsem ještě nezkoušela, ale minulý týden mi kolegyně vyprávěla pohádku o 2000,- za jeden odběr, což při mých třech až čtyřech odběrech ročně vypadá už na slušný peníz. Pro příští růžovky se nad tím zamyslím…

                Naopak mám asi poslední dva odběry pocit, že jsem sobec, když daruju krev. Společnost na mě kouká s respektem a já si jenom užívám volno a těším se na detox. Je to takový ten alibismus podobný návštěvě benefičního koncertu. Umělci někde vystoupí jenom za proplacenej cesťák a nějaký to pivo, návštěvníci zaplatí celkem směšný obnos za akci a pak chlemtaj nechutně předražený piva a nalhávají si, že tim přispívají dobrý věci. Pokaždý mě napadá otázka po nájmu a režii prostoru obecně, po platech cateringu a podobně – ač holka naivní, nevěřim, že všichni dělají všechno jenom pro dobrý pocit… Ale stejně jako s tím dárcovstvím krve – nebýt mých třech stovek, tak gorilák Richard bude příští povodně zase vyděšeně koukat na vodu, že? Nutno si přiznat – kdyby mě tak trápil gorilí osud, přispěju peníz i bez toho, že mi za to bude osobně děkovat Xindl X s Tomášem Klusem…

                Ale stejně – buďme sobci! http://www.kostnidren.cz/registr/

Advertisements