Dámské záchodky mají kouzelnou moc – totální cizinky nebo nepřítelkyně jsou najednou na jedné lodi. Každá z nás se může ocitnout v situaci té druhé, a každá z nás doufá, že tam bude někdo, kdo nám půjčí tampon, kdo nás upozorní na vyhrnutou sukni, oko na punčoše nebo flek od vody na nepatřičném místě. Nestalo se mi, že by mě někdo odmítl co se i náhradních silonek týče. Jednou mě i kolegyně (do té doby bezejmenná a snad i totálně nespatřená) nechala schovanou v bezpečí tohoto hájemství ženské solidarity a běžela k sobě do stolu pro šitíčko, aby mi potom pomohla zapošít šev na sukni. Na chodbě nebo u stolu je už poněkud žinantní upozornit na nějaký zbytek obědu mezi zubama. Na záchodě je to ne nevhodné, je to vítané a možná dokonce žádané.

            Pravidelně mě aspoň na pár minut po zhlédnutí takovéto nezištné pomoci zalije příjemná vlna vřelé lidskosti a důvěry v člověka jako takového.

            Takže – vzhůru na toalety, dámy!

Reklamy