Není to tak dávno, co mi Magda vysvětlovala tragédii nebydlení společně s přítelem – celej den taháš kabelky dvě, nebo jednu narvanou k prasknutí – máš v ní klasicky peněženku, klíče, mobil, kapesníky a knížku, ale taky pyžamo, kartáček, voňavku, hřeben, šampon, čistý nebo špinavý spodní prádlo… Ručník naštěstí ne, ale podle programu klidně taky plavky a deku, nebo koktejlky a lodičky. Takže celkově podtrženo a sečteno – nespat u sebe doma, ale spát v objetí je sice kouzelné, ale má to jistý nepříjemný vedlejší efekt… Když mi to vyprávěla, celkem jsem se bavila – sice jsem věděla jak to myslí, ale škodolibě jsem si říkala „chceš to tak, tak si nestěžuj“.

          Když jsem se včera balila na noc „pryč“, tak jsem si vzpomněla taky na Carrie Bradshaw, jak se po městě vláčela s kabelkou ve které byl fén. Vlastně má nepéče o mě je v tomhle velice pohodlná, ale celkově musím říct, že strach otevřít kabelku, aby z ní nevypadla noční košilka a kalhotky, není úplně moje oblíbené hobby…

          Jednoho to opravdu nutí – stejně jako tu Carrie – v hájeném mužském bytě postupně zapomenout kartáček, pyžamo i ten fén…

Advertisements