Usínám za romantického zvuku kapek tříštících se o okna, probouzím se za hnusného deště crčícího z šedé oblohy.

               Nechápejte mě špatně – déšť mám ráda! Vyčistí vzduch a z poza okna je opravdu kouzelný a romantický. Letní bouřka je úplně jiná dimenze deště, letní bouřka je něco tak fantastickýho, že mi pro to chybí slova… Ovšem déšť v pondělí po ránu, když nemám podzimní nepromokavý boty a ani deštník… To je zase jiná kategorie.

               Tenhle déšť mi tolik komplikuje život! Jsem pózerský intelektuál, který nosí sáčka od zimy po léto; sáčka jsou sice fantastická, ale nevyznačují se nepromokavostí a kapucou. I přes tátovo poučku ´dáma bez deštníku nevychází´ stále žádný deštník nevlastním. Šusťákovku s kapucou mám pouze jednu a tu nosim, jenom když skutečně není zbytí (vlastně jsem si ji pořizovala jenom na venčení psa). Boty mám jenom takové, co se hodí k sáčkům – semišové mokasíny k zelený šusťákovce vypadají málem jako ruská specialita – tepláky a kožich…

               Řešení je jednoduché – buď koupit boty, který se hodí ke sportovní bundě, nebo deštník, abych mohla zůstat věrná sáčkům. Asi dám na tátova slova, a jdu si dneska koupit svůj historicky první deštník…

Advertisements