V diáři jsem měla poznamenáno skoro měsíc, že máme sraz s holkama s bývalé práce, byly jsem tam dobrá parta a mám je ráda, i když to byla jen obsluha v krámě s hadrama, tak mi to docela dost dalo.

Seděly jsme a kecaly. Klasicky babsky. Co mě zaujalo, byla úvaha Jany, která ve svých 27(asi, snad jsem ji nepřidala) začala přemýšlet, jestli nedělá chybu, když spala jenom s jedním, svým stávajícím chlapem. Zvláštní úvaha. Chtěla jsem se zeptat, kolik špatnýho sexu by chtěla zažít, ale zase jsem byla za drsňačku, když jsem ji řekla. Když chceš, užij si, ale bez výčitek a neříkej mu to a dej si záležet, aby se to nedozvěděl. Po druhé jsem byla za couru, když jsem řekla, že jestli se nudí, ať to okoření. Dají si rande v baru a on ji bude muset zase balit a ať ji ohne někde v postránní uličce. A potřetí za bezcitnou, když jsem řekla, že jsem tři měsíce spala s chlapem a když se vrátil k bývalce, smázla jsem ho odevšad, aby mě to nelákalo, proč ho taky mít v životě, když byl určen na sex.

Slíbila jsem Lenískovi, že zajdu s ní a jejíma kamarádama z Milána po srazu a holky se měly přidat. jenže to zabalili a tak jsem jí chuděře zbyla jen já, co by bloncka. No Italové kupovali pití a zkoušeli, kdo by z nich mohl zasunout. Moc jsme si nerozuměli jejich Angličtina je sice lepší než moje, ale přízvuk takovej, že jsem jim nerozuměla. Byly jsme ve dvou tvářích, které jsme zavírali Zatancovala jsem si a pobavila se. Šla domů sama. V sobotu jsem si opět všimla Angry mana. Už v pátek si mě hlídal jako oko v hlavě a mě to nevadilo, pro mě novinka v tomhle jsem jako chlap. Musím sedět čelem ke vchodu aby mi bylo příjemně a nesnáším, když mám někoho za zády. Ano, má problémy s důvěrou.

No když to zkrátíme líbali jsme se a Ital nepřekvapil. Nevyhovuje mi jak Italové líbají, ale do konce večera se to zlepšilo.

Chtěla jsem, ale nemohla jsem s ním spát. Jako racionální člověk jsem si to potřebovala urovnat se Stefanem.Přesto chtěl číslo a facebook. Nedala jsem mu ho, ale líbilo se mi když „žadonil“ rozuměj italským způsobem taktně naznačil Lenískovi a později i Domíkovi, že by ho chtěl.

V úterý, kdy jsem neměla ještě ani zdaleka dospáno jsme šli s Lenískem k Domíkovi na kafíčko. Vypili jsme šest flašek a já si uložila Leonarda na FB i do telefonu. Probírali jsme věci minulé a pracovní, sex a básnili o rytířích na bílém koni rozuměj pouštěli krásný chlapy z youtubu a slintaly, ale stejně jsme skončily u maličkostí, kterých si vážíme na chlapech. Například:

Kobliho mě fakt vadí, když stíráš podlahu pod dřezem houbičkou na nádobí, vedle máš hadřík!

Druhý den: – Koblížku podívej, jak jsem šikovnej! (Setřel podlahu hadříkem.)

A to je ten první moment, kdy víte, že by to mohlo fungovat.

S Angry manem si píšu a neřeším to, protože Milááááááááááno milááááááááááčku, ale myslím, že až pojedu po státnicích do Milána, mám kde přespat a rozhodně mi v noci nebude zima.

 

Reklamy