Pamatuji si okamžik největší bolesti a největší radosti a vše je spojené s maminkou. Největší křivdy, které se na Vás, kdo může dopustit jsou rodiče.

Nejdřív je máte za nejvyšší a největší autoritu, říkají, kdy a co máte dělat. S první občankou přijdou i první věty porozumění. Při prvním rozchodu se právě maminka ptá, jestli jste v pořádku a jestli Vám dotyčný nechybí. Má prostě starost. Rozebírá to s Vámi a začne Vás počítat do světa dospělých. Přilnete k této vidině a myslíte si, že můžete jednat na rovinu, ale chyba lávky, vážení přátelé. Pak totiž přijde maturita a Vaše názory se opět stávají dětinskými a nakonec se musíte zařídit, jak to chtějí Vaši rodiče. Pak se překulí dvacítka a pořád se do Vás šije s partnerem, hypotékou a dokončením vzdělání a v některých případech se začne mluvit o budoucích nenarozených vnoučatech.

Mamniky, zvláštní stvoření, které Vám nejvíce rozumí, vždy při Vás stojí a mají na mysli Vaše dobro. A vy je milujete, protože nikdo pro Vás nikdy neudělá tolik jako Vaše maminka. Nikdo Vám neodpustí tolik jako Vaše maminka. Přesto, že jsou maminky jen lidmi a chybují, tak pro Vás zůstanou superhrdinkami. A vy se jednou budete modlit, abyste byly stejně tak dobré jako ona.

Prostě se těším na dámskou jízdu o Vánocích.

Advertisements