„Jsem slyšela, žes byl v Africe?“

                „Jo, to byl.“

                „A kde?“

                „To je tajný.“

                „Aha“, blbec, jestli čeká, že to z něj budu tahat, tak to se přepočítal. Jeho opálení je lákavý a provokující, ale mě čeká Itálie a Berlín a Paříž, kde se možná tolik neopálim, ale určitě se s tim pochlubim, když budu chtít. Navíc je to ten typ, co pro něj Afrika znamená týden all inklusive  u hotelovýho bazénu a ne nějaký zajímavý dobrodružství, co by si ráda poslechla a zazáviděla. „Když tajemství, tak tajemství, příští týden tu firemní hospodu stíháš? Teď jsi ji opakovaně vynechal.“

                „Jo, chystám se na pivo. Let byl teda trochu akční, celou cestu tam turbulence, ale stálo to za to.“

                „Hm, já nevim, jestli ten příští týden stihnu – začala jsem cvičit, tak se mi kvůli hospodě nechce rušit třetí lekce, to by bylo dost demotivující.“

                „Hlavně ti nemůžu říct s kym jsem tam byl!“

               „A kde jsi teda byl?“

               „Fakt nemůžu, to je fakt tajemství.“

               Já s tajemstvim (na rozdíl od tebe) problém nemám, chlapče: „Ten basket pořád děláš? Kamarád chtěl taky začít chodit, neznáš třeba nějakou partu, co hledá někoho do týmu? Bydlí teda na Floře, ale dojíždění není určitě problém.“

               „Fakt bys koukala a nevěřila mi to, s kym jsem tam byl!“

               „Tak mě zkus, s kym?“

               „Tajemství.“

               „Co ten basket?“

               „Určitě tě napadly nějaký prasárny, to ne, to fakt ne. Ale super to bylo. Dva víkendy, jenom pět dní dovči, hezky mi to vyšlo. Počasí krása. No fakt, nádhera.“

               Tak hele kamaráde – já tě přemlouvat nebudu. Když mi to nechceš říct, nechceš. Jestli mi to říct chceš, tak se nenech přemlouvat! „Já asi už musim, čau.“

Reklamy