I málo důvtipný čtenář pochopil, že jsem využila výmluvu „paní doktorka zakázala“ a na cvičení se vykašlala… Když jsem vynechala jeden den, tak výmluvy tipu „o víkendu nejsem doma“ nebo „máme zrovna návštěvu, bylo by nespolečenský se jí nevěnovat“ dostaly najednou mnohem větší váhu…

                Nicméně po dvou dovolených a 4 dnech na home officu (= na gauči prakticky bez hnutí) se ručička váhy už těsně dotkla čísla 75… To není dobrý. Žádný výzvy (nemám na ně ani vůli, ani čas), ale sportovnější režim zapínám i tak! 3 – 2 – 1 – zapnuto!

                Začala jsem včera jízdou na kole – moje „na pivo a zpátky“ se pod Uragánovo taktovkou změnilo v 17 km do kopce a z kopce a znovu dokonce za tmy. Šlapala jsem jak divá, protože neosvícený na serpentinový silnici v lese mi do zpěvu opravdu vůbec nebylo… Po návratu jsem si posteskla, že nebydlíme v přízemí, poslušně „vyběhla“ s kolem na hřbetu do druhýho patra, osprchovala lýtka stáhnutá křečí a usla zimomřivě zachumlaná do dvou peřin…

                A ambice na dnešek? Zopakovat to kolo, 30 minut Jillien, 30 minut jóga a před spaním 10 minut sklapovaček. A zatím to vypadá na společenskou večeři s Uragánovo šéfem… Tak aspoň tři sedy-lehy před spaním zvládnu…

Reklamy