Druhý den na kole. Sympatických 10 km, ale z toho asi 8 do kopce, a ty co šly z kopce jsem kolo vedla, protože se mám ráda a sebevražedný choutky nepřiznávám před svědky… Jinak ale cesta vlastně dost příjemná. Starý pár co jsme cestou potkali a co nám fandil, byl super roztomilej – kdybychom je nepotkali v krpálu kdy já sotva funěla, asi bych i odpověděla i jinak než odštěknutím… Udělali jsme si i pauzičku na dvě minuty během kterých akorát zapadlo rudě slunce do rudých mrakou na obrozu rozlehlé zelené louky. Kýč až by jeden brečel, ale když to dělá příroda – je to krása a ne kýč 😉

                Mám ze sebe dobrý pocit, těšim se příště. Ideální by bylo to kolo do programu vejít aspoň dvakrát týdně. A slíbili jsme si začít (zatím otušilecky) plavat víceméně denně v Sázavě. A ještě jsme nezačali…

Reklamy