U pokladny v supermarketu si starší dáma bere igelitovou tašku na uložení nákupu. Pokladní jí vyčítá, že si nekoupila „ekologickou“ nákupní tašku: „Vaše generace nezná ekologické hnutí. My, mladí lidé, budeme muset platit za vaši generaci, která plýtvá prostředky!“

Dáma se omluví: „Je mi líto, za našich mladých let  jsme ochranu životního prostředí  neměli.“

Pokladní se tím víc rozhořčí:  „Lidé jako vy zničili všechny přírodní zdroje.  Na náš účet půjdou náklady na jejich obnovu.  Vaše generace neudělala vůbec nic na  ochranu životního prostředí!“

To ovšem přehnala a dáma se dožrala.

„Děvenko, za mých časů jsme vraceli láhve od mléka do  obchodu, obchod je poslal zpátky do továrny, tam je sterilizovali a znovu naplnili – jedna láhev se tak  použila mnohokrát a opakovaně. V té době se láhve opravdu recyklovaly,  ale neznali jsme ekologické hnutí.

Za mých časů jsme chodili do schodů pěšky.  Nebyly žádné pohyblivé schody ve všech obchodech,  kancelářích a supermarketech. Chodili jsme pěšky do obchodu za rohem  a nejezdili jsme autem o dvě ulice dál. Ale je pravda, že jsme neznali ekologické hnutí. 

Jednorázové papírové plínky jsme neznali,  každá matka prala a vyvářela látkové. Prádlo jsme sušili na šňůře za domem a nepoužívali  jsme elektrickou sušičku, která spotřebuje 3000 wattů za hodinu.  Systematicky jsme recyklovali   oblečení z bratra nebo sestry dalšímu mladšímu sourozenci,  dokud drželo pohromadě.   Máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí.  

Měli jsme doma jednu televizi a jedno rádio,  ne jako teď, kdy je televizor a rádio v každé místnosti.  A televize měla obrazovku velikosti krabice na pizzu. V kuchyni každý připravoval potraviny ručně – neměli  jsme všechny možné speciální elektrické přístroje  na přípravu bez námahy, které spotřebují hafo elektřiny.

Když bylo potřeba zabalit křehké předměty  a poslat je poštou, použili jsme jako výplň  staré noviny nebo vatu a balili jsme je do krabic, které už dříve sloužily – nepoužívali jsme žádné bubliny  z polystyrénu nebo plastu. Trávník jsme kosili ručně –  neměli jsme žádné elektrické nebo benzínové sekačky.   Pracovali jsme fyzicky a nebylo proto potřeba běhat v  posilovně na pásech, které běží na elektřinu. Ale máš pravdu, my jsme  tenkrát nevěděli nic o ekologickém hnutí.

Když jsme měli žízeň, napili jsme se z  kohoutku –  nepoužívali jsme plastové  kelímky ani láhve, které se zahazují po jednom použití. Měli jsme plnicí pera a plnili jsme je z kalamáře místo nákupu vždy nového pera.  Při holení jsme vždy měnili jen žiletky namísto vyhazování  jednorázového holítka po každém holení.   Ale máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí. 

V té době jezdili lidé autobusem a vlakem a děti do školy na kole, každá rodina neměla auto a matka  neměla službu jako taxi  24 hodin.  V té době děti měly stejné aktovky na několik let, pastelky, gumy, ořezávátka a další příslušenství se používalo tak dlouho, jak to bylo možné,  ne nové tužky a gumy s novým sloganem  každý rok.  Ale máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí. 

Měli jsme doma jednu elektrickou zásuvku na místnost  – ne vícenásobnou, která je nutná pro široký sortiment  elektrického příslušenství, bez kterého vy dnes nedokážete žít.  

TAK  UŽ  MNĚ  PŘESTAŇ  SRÁT  S  TÍM    TVÝM  EKOLOGICKÝM HNUTÍM!!!“

Advertisements