Po víkendu, který jsem strávila doma (na dlouhou domu poslední – moc práce) jsem si uvědomila, jak bych strašně chtěla být bezcitná (lépe řečeno bez emocí). Na jeden rok v životě se mi to povedlo. A po tomto roce jsem si řekla, že už to nedopustím a začala jsem na sobě docela dost pracovat. Rozvoj a posun myšlení, socializace a pod. S jednou kamarádkou máme slovní spojení „musím se socializovat“ což v překladu znamená, že jste dlouho nebyli mezi lidmi a když na to nemáte náladu jdete si sednout na jedno. Bezcitnost či ovlivnění a nechání se zmanipulovat je snazší cestou, kterou naprosto nikomu nevyčítám, spíš bych řekla závidím.

Jak docílit bezemočnosti?
Nekoukat na smutné filmy nebo seriály, které Vám připomínají nějakou minulou smutnou událost z Vašeho života.
Stáhněte si nicneříkající hudbu prostě tuc tuc tuc tuc tuc.
Omezte milostné styky na nulu a staky s kamarády jednou za měsíc, pouze jen s těmi, které potřebujete k lepším stykům.
Soustřeďte se na práci.
A voilá je z Vás chodící mrtvola nebo manager středně velké firmy, který to za deset let dotáhne do top pětky.

Popřípaděmůžete jít s davem: sbalit vyhovujícího člověka, splodit s ním děti, vzít si hypotéku, chodit od-do do práce, se synem ve středu a pátek na tréninky fotbalu, s dcerou v úterý a čtvrtek na Malenky, jednou za čas do zooparku nebo za rodinou do Prahy, v létě k moři a v zimě do Alp. Sex mít jednou až dvakrát týdně po domluvě (jde se osprchovat chce sex, snad neusnu), v padesáti si nemít, co říct, protože děti budou z domu a v šedesáti se rozvádět. Popřípadě varianta B zemřít týden po sobě, protože nedávné výzkumy ukázaly, že lidé, kteří se skutečně milovali a žili spolu dlouho zemřou laicky řečeno na smutek.

Být bezcitná by bylo fajn, ale už vím, že bych si chyběla. V druhém případě je to v podstatě to samé jen bledě modrém hávu.

Otázkou tedy je, kde najít střední cestu? Možná o něco podstatnější otázka je, kde najít střední cestu do doby než se ohnu a zlomím ve své mysli na tolik, že polezu po čtyřech snazší cestou.

Advertisements