Chybí mi vitamín D, smysluplná práce a čas věnovat se sama sobě (což, ano, většinou znamená spát ve vaně nebo na gauči nebo čumět na opadávající listí na hřbitově).
Chtěla bych si dělat francouzštinu, balit dárky, psát vánoční pohledy, dokoukat Grey´s Anatomy, zkusit tři recepty na perníčky a pak se rozhodnout, kterej mi nejvíc chutná.
Chtěla bych sledovat hladinu řeky čeřenou větrem.
Chtěla bych cítit ve tváři vítr a ne suchý klimatizovaný neokysličený sterilní cosi.
Chtěla bych, aby mě z toho věčnýho zírání do monitoru nebolely oči.
Chtěla bych, abych měla pocit, že žiju, abych se smála každou buňkou svého těla.
Chtěla bych nějakej smysl bytí, to stereotypní přežívání ze dne ke dni mě ubíjí.
Topím se v té bezvýznamné nicotě nesmyslně se ženoucí do dalších stejných zbytečných dní…

Reklamy