Jsem od Vánoc v práci (a mezi lidma vůbec) poprvé v džíněch a tunice. Do včerejška jsem výlučně nosila barevné silonky a šaty, kozačky a kabát. Připadám si jak pitomec. A to tuhle tuniku mám opravdu ráda a džíny mi sednou (aspoň před Vánocema jsem ten pocit měla). Ale stejně si připadám jak pitomec – měla jsem si pod tuniku dát legíny a smířit se s tim, že mi kouká zadek. A nebo si prostě vzít šaty a nesnažit se zoptimalizovat to, jak budu dneska mezi hotjógou a bazénem spěchat a přebíhat, tak že silonky se blbě nandavaj na zpocený nohy. To sice jako jo, ale vzniklé zpoždění tvoří sotva minutu a efekt pohodlného posezení si v práci je k nezaplacení.

Vážně – ženy, proš jsme tak moc chtěly nosit kalhoty? Jako jo, ja jógu i badminton bych v sukni nechtěla. A s krosnou na zádech a kanadama na nohou budou džíny tay lepší volba. Ale nemůžu si pomoct – džíny v sedě u počítače mě tahaj v kolenou, pnou přes stehna a tlačí mě na břicho, je to nepohodlný a na hovno. Na záchodě je to taky náročnější – zvednout tuniku, rozepnout pásek, knoflík, zip, stáhnout kalhoty a při oblíkání to stejný naopak. Oproti tomu šaty a (barevný) silonky vypadaj jednak líp, připadám si elegantněji a nemusim řešit to, že jsem (v džínech) nevhodně oblečená do divadla co se v průběhu dne namanulo. Když sedim, tak me nic netlačí na bříško, všechno si hezky větrá a vlaje, nožičky v silonkách jsou vác nalehko než v ponožkách, nejsem nijak omezená v pohybu i nepohybu. Na záchodě mám všechno zpátky na svém místě za poloviční čas… Je to prostě na všech frontách POHODLNĚJŠÍ! Proč si hromadně nalháváme, že džíny jsou nejpohodlnější oblečení? Nejsou!

          To jsme s tim feminismem ještě tak moc na začátku cesty, že se i za cenu nepohodlí snažíme křečovitě připomínat chlapy?

Advertisements