Miluju jaro, léto i podzim, a letos mě bavila i zima vlastně. Ale tohle probouzející se jaro po zimě – to miluju úplně nejvíc!

Přes zimu je v Praze šedo a sluníčko tu neprosvítne klidně čtyři měsíce v kuse, je to hnus. Pošmourno, šedo, chladno, mrazivě lezavo, dá se leda chodit do sauny, chlastat a čekat na jaro. (ebo o víkendech prchat na hory za sluníčkem a sněhem.) Tyhle první dny, kdy obloha zmodrá, sluníčko prosvítne, vzduch začne být cítit hlínou a kůže saje a hltá ty roztřesený sluneční paprsky… Miluju jak ráno je cítit jaro, ale teploměr ukazuje mínusový hodnoty. Miluju jak přes den sluníčko hřeje, teplota je maliličkato nad nulou a vítr fouká ještě mrazivě.

Při prvnim náznaku změny ročního období zahodim a schovám zimní kabát, vytáhnu jarní a mám radost z toho sluníčka. A mrznu pokaždý když vylezu na to nádherný sluníčko. Ale nevadí – jaro je tady! A jaro nese léto a léto znamená večery trávené s pivem v sázavské tůni. A to já prostě miluju!

Advertisements