Jsem, co se diplomacie týče, slon v porcelánu. A vlastně to nehodlám měnit. Jestli někomu stojim za to, aby si mě ve svym životě nechal, tak si nutně musí všimnout, že nepříjemné věci říkám dost syrově a bez obalu. Nemám ráda to opatrný našlapování a čekání až to druhá strana pochopí. Nebo ne – našlapuju a naznačuju a brouzdám okolo a opatrně oťukávám a naťukávám, ale když to nepochopíš – promiň, já byla opatrná až hnus a napálim ti to bez servítek na plnou hubu.

Zajímavý je, že všichni křičí, že to přesně takhle chtěj, že to maj rádi a že to zjednodušuje komunikaci. Hovno. Nikdo nikdy nebyl rád za tenhle přístup. Každej se prvně naštve/urazí, stáhne do pozadí, kde si musí olízat rány a přebrat jak poselství, tak tu drsnou formu. Většinou potom z tý díry každej vyleze, zašklebí se, že jsem drsná, ale je to vyřešený a oba víme na čem jsme. Možná je to i filtr, jak si kolem sebe nechat jenom lidi, co za to fakt stojí…

Dost často lidi i nepochopí, že fakt říkám co myslim (protože na to z běžný komunikace s kymkoli jinym nejsou zvyklí) a hledaj v tom neco víc. To se na mě ale nezlobte – jestli si do mejch vět vkládáte svoje schízy – to fakt není můj problém…

Ale stalo se mi prvně, abych na základě těhle schíz byla odsouzená jako nezebevědomá ukňouranka, která moc lpí na minulosti (a tudíž není sebevědomá). Na sebevědomí dost lpim, posílit bych si ho určitě měla a chtěla, ale opravdu nechápu, jak to souvisí s minulostí. A ano – každej kdo mě jenom malinko zná, tak pochopí, že jsem orientovaná na minulost, protože se mi v minulosti nenávratně ztratili části mého srdce. A nechci se jich vzdát jenom proto, že jsou součástí minulosti. Další věc je, že  minulost mě baví, fascinuje a malé dějiny obou polovin 20. století mě umí na počkání dojmout k slzám. Ale i kdyby ne – minulost je velkou část mé přítomnosti, taková já prostě jsem. A není to slabina. Naopak. Národ minulostí pohrdá a zapomíná ji a neumí se z ní poučit. To je myslim velká chyba. Já to tak nemám. A jestli někdo jo, prosim – ať je moderní a perspektivní, ale ať mi nevnucuje svůj pohled na běh času a ať mé chápání toku dějin neodsuzuje a nepohrdá jím a necítí se povýšeně!

Reklamy