Není vlastně o čem psát, mohla bych tu filozofovat o alternativní realitě nebo jiném životě, popřípadě říkat, kdyby neměl ženu a dítě… Prostě jsme na sebe napojení, víme o tom a nic v této věci nepodnikáme i pusa na tvář by byla nebezpečná a víme o tom, tak to neděláme, nejsme v kontaktu a ani v jednom státě. Zajímalo by mě, kolikrát za život potkáte někoho, kdo Vás ne fyzicky ale psychicky přitahuje. Rozveselí a rozesmutní šíleně a zběsile zároveň. Poslední dobou si připomínám (vzhledem k tomu v jakém světě žijeme) za co všechno jsem vděčná a i to, že jsem schopná být přitahována a i být přitažlivá po psychické stránce, patří na můj list: „Jsem vděčná za…“

 

Reklamy